06.07.2008 | Moravský sommelier na Mistrovství Evropy

11. mistrovství Evropy sommelierů – The Best Sommelier of Europe 2008

Poprvé se konalo mimo Francii – v bulharské Sofii ve dnech 17. – 19. května. V Bulharsku tomu přikládali velkou vážnost, patronaci převzal bulharský prezident a finále zahájil osobně ministr zemědělství a potravinářství. Českou republiku reprezentoval Libor Nazarčuk, takže poprvé byla zastoupena Morava.

Zde jsou postřehy Libora Nazarčuka přímo z bulharské Sofie:

Jelikož se jedná o mistrovství Evropy a nepředpokládal jsem, že se tam objeví víno z Moravy, s kterým pracuji denně. Proto jsem mnohem intenzivněji prochutnával zahraniční vína i destiláty a likéry. Absolvoval jsem i speciální degustace bulharských vín, protože se dalo předpokládat, že se v soutěži objeví. Jedná se o nejvyšší evropskou soutěž, kde se v degustacích objevují největší světová vína. Většina soutěžících sommeliérů se s těmito víny setkává běžně ve své práci, ale já zas tak často tato vína, jejichž ceny se pohybují od desítek po stovky eur, neotevírám ani nedegustuji. Některá sice mám v nabídce svých vinoték, ale musím prochutnávat a srovnávat mnohem více vín z celého světa. Příprava proto byla časově i finančně dosti náročná. Na degustace těchto vín musím totiž cestovat nejblíže do Prahy, nebo do Francie, případně na některé světové veletrhy v Německu, Francii nebo Itálii. Důležitá je samozřejmě i teorie a sledování aktuálního dění v oboru. Proto vedle hledání informací na internetu, studuji odbornou literaturu o víně a gastronomii, kterou kvůli aktuálnosti nakupuji v zahraničí. Sommelierství však není jen víno, a proto jsem například absolvoval školení zaměřené na kávu. Závěr přípravy i samotný vystoupení na mistrovství ovlivnilo i onemocnění, díky kterému se mi úplně ucpal nos. Nemohl jsem brát antibiotika, která by mi při degustaci narušila chuťové vnímání, takže jsme s lékaři museli hledat alternativní řešení.

Vítězové předchozích ročníků:

Serge Dubs, France, 1988,

Mikael Söderström, Sweden, 1990,

Bernd Kreis, Germany, 1992,

Eric Beaumard, France, 1994,

Gerard Basset, United-Kingdom, 1996

Eric Duret, France, 1998,

Franck Thomas, France, 2000

Enrico Bernardo, Italy, 2002

Andreas Larsson, Sweden, 2004

Robert Lie, Norway, 2006

Vítěz nikdy neobhajuje své prvenství, ale ostatní medailisté (finalisté) se mohou zúčastnit. Do finále postupují vždy tři. Z každého státu se může přihlásit jen jeden soutěžící. Podle statutu mistrovství nesmí nikdo hovořit ve své rodné řeči. Povoleny jsou jen dva jazyky – angličtina a francouzština. Průběh mistrovství Evropy se nijak zásadně neliší od průběhu soutěží u nás, ale samozřejmě na vrcholném evropském klání jsou jednotlivé disciplíny mnohem náročnější.

Začínali jsme v sobotu brzy ráno slepou degustací červeného a bílého vína, důraz byl kladen na podrobný písemný popis, doporučení k jídlu a podobně. Poté následovaly tři destiláty a likéry, u kterých stačilo určit o jaký druh nebo tip jde a případně napsat i značku. Dále bylo doporučení vín k jídlům. Přinesli nám dvě jídla, uzenou rybu s jablečným salátem s cibulí a majonézou a pak hovězí carpacio s artyčokem a parmazánem. Byla simulována situace, že si muž a žena v restauraci vybrali tato dvě odlišná jídla, ale chtějí jen jedno víno. Museli jsme vybrat jedno ze dvou vín, která jsme před tím popisovali a zdůvodnit proč se k pokrmům hodí.

li jsme také vybrat jednu láhev vína ke dvěma různým pokrmům, které si objednali muž a žena

Následoval test, který samozřejmě nebyl jen o všem okolo vína, ale také o dalších nápojích (káva, čaj, pivo, likéry, destiláty, minerální vody..), sýrech, doutnících, čokoládě a mnohem dalším. Česká republiky se zde objevila ve dvou otázkách. Poprvé se přiřazovali významné osobnosti k regionům, ve kterých se zasloužili o rozvoj vinařství. Jedním z osmi byl císař Karel IV. Pak ještě v otázce, kde se ke značkám piv přiřazovali země jejich původy byl mezi dvacítkou dalších Pilsner Urquel. Slovensko na tom bylo podobně. Mezi vinařskými firmami, ke kterým se přiřazovali země, kde sídlí, bylo Chateau Belá a pak i Hubert.

Následovaly dvě vložené soutěže o odrůdě Syrah a alsaských vínech. Vždy test a degustace jednoho vzorku.

Poněkud překvapivý byl servis. Měli jsme za úkol nalít šampaňské z láhve 0,375 do šesti různých skleniček. Já jsem obsluhoval mistra Evropy z roku 1996 Gérarda Basseta, který mi po soutěži řekl, že jsem patřil k nejlepším. Otázkou je, zda to od něj nebyla zdvořilost.

Mezi třiceti soutěžícími, byly tři ženy (Srbsko, Irsko, Norsko). Největšími favority byli oba finalisté z posledního evropského šampionátu Švýcar Paolo Basso (vybojoval druhé místo v roce 2006 i 2004) a Francouz Eric Zwiebel (3. místo v roce 2006).  Oba se navíc loni probojovali do finále mistrovství světa, ale také nevyhráli.

Podle očekávání postoupili do tříčlenného finále, kde je doplnil Isa Bal z Turecka. Finále proběhlo v národním divadle, kam všechny sommelieri přivezl otevřený autobus, takže lidem v ulicích se naskytl zajímavý pohled na 30 sommelierů oblečených ve velkém vedru v zástěrách a tmavých oblecích.

Finále bylo koncipováno jako první den sommeliera v nové restauraci. Na pódiu divadla byly čtyři stoly a u každého se předváděla jiná disciplína. Servis sektu, dekantace červeného vína, doporučení vín k jídlům, oprava vinného lístku, degustace tří vín a deseti destilátů a překvapení v podobě degustace jednoho nápoje a jeho doporučení k jídlu. S tím měl Švýcar i Francouz velké problémy a nebyli schopní nápoj zařadit. Jediný Turek jen po očichání prohlásil, že je to saké a správně pak doporučil i pokrm – suši. Ti byl podle mne jeden z rozhodujících momentů finále, protože v servisu byl nejpreciznější a nejlepší Švýcar. Ve finále měla zastoupení i Morava. Jedním z deseti destilátů a likérů, které finalisté poznávali, byla moravská slivovice. Nikdo ji nepoznal.

Třetí skončil Francouz, druhý opět Švýcar (již potřetí v řadě) a vyhrál pro někoho překvapivě Turek, který vítězství věnoval celému Balkánu. S vítězem se znám už z loňského mistrovství světa a mě osobně jeho prvenství nepřekvapilo. Pracuje v Anglii v jedné z nejlepších světových restaurací The Fat duck (3 hvězdičky Michelin….). Pozval jsem ho do České republiky, slíbil, že přijede, protože ho zajímají naše a slovenská vína a také moravská slivovice, kterou ve finále nepoznal. Svěřil se, že se na mistrovství připravoval šest měsíců několik hodin denně…